Archiv pro rubriku: ústavní soud

Přehled jednání Ústavního soudu pro 12. kalendářní týden roku 2021

III. senát – veřejné vyhlášení nálezu
od: 22.03.2021 09:00 do: 22.03.2021 09:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 2480/20
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: doc. JUDr. Vojtěch Šimíček Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti Nejvyššího soudu ze dne 14. 5. 2020, č. j. 25 Cdo 3118/2019-739, rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2018, č. j. 21 Co 354/2017-629, a rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 30. 5. 2017, č. j. 6 C 20/2015-504.
Stručná charakteristika: náhrada škody
Označení navrhovatelů: S. M. V.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti

Rozsudkem Okresního soudu v Mělníku byla zamítnuta stěžovatelčina žaloba, jíž se v řízení o ochranu osobnosti domáhala zaplacení částky 500 000 Kč. Předmětem žaloby byl nárok stěžovatelky na náhradu nemajetkové újmy způsobené postupem žalované, obchodní společnosti ALMEDA, a. s., při poskytování zdravotní (porodní) péče. Zásahy do osobnostních práv stěžovatelky měly dle jejího tvrzení spočívat v nerespektování porodního přání, nezajištění platného informovaného souhlasu s prováděnými zákroky, provedení CTG monitoringu, urychlení porodu, podání oxytocinu, podání antibiotik, odběru krve, nucení do polohy vleže s nohama v držácích, nástřihu hráze (epiziotomie), nucení k vytlačení plodového lůžka (placenty), přestřižení pupečníku, nevydání placenty, nerespektování soukromí, neohleduplném a nedůstojném zacházení a znemožnění opustit nemocnici. Okresní soud vzal za prokázané, že všechny úkony provedené žalovanou byly v souladu s dostupnými požadavky lékařské vědy a sledovaly cíl chránit zdraví dítěte popřípadě i rodičky, a proto uzavřel, že nedošlo k zásahu objektivně způsobilému vyvolat nemajetkovou újmu, neboť zde nebyla dána protiprávnost tohoto zásahu. Co se týká vydání placenty, okresní soud v odkazu na ustanovení § 91 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, uvedl, že části těla odebrané v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb se zpopelňují, / číst více /

Vyhlášení nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3285/19 dne 17. března 2021 – rozhodnutí zveřejněné s tiskovou zprávou

Ústavní soud, Brno, TZ 20/2021

II. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk) vyhověl ústavní stížnosti stěžovatele Leonharda Josefa Colloredo-Mansfelda a zrušil rozsudky Okresního soudu v Hradci Králové, Krajského soudu v Hradci Králové a usnesení Nejvyššího soudu, neboť jimi bylo porušeno stěžovatelovo ústavně zaručené základní právo na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Stěžovatel (syn paní Kristiny Colloredo-Manfeld, do jejíhož procesního postavení vstoupil v průběhu řízení) vystupoval v řízení před obecnými soudy v postavení žalovaného. Žalobcem bylo město Třebechovice pod Orebem, v jehož katastrálním území se nachází pozemky, které jsou předmětem sporu. Tyto pozemky, které byly před druhou světovou válkou ve vlastnictví rodu Colloredo-Mansfeld, byly rozhodnutím Ministerstva zemědělství České republiky, Pozemkového úřadu v Hradci Králové ze dne 10. 10. 2008, vydány dle § 9 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě“) a § 3 zákona č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zák. č. 243/1992 Sb.“), vydány do vlastnictví matky stěžovatele; toto rozhodnutí napadl žalobce v řízení před obecnými soudy.

Nárok na předmětné pozemky odvozuje stěžovatel od vlastnického práva dr. Josefa Colloredo-Mansfelda, svého děda. V období Protektorátu Čechy a Morava byly předmětné pozemky zkonfiskovány německou Státní tajnou policií (Gestapo) a ke dni 19. 2. 1942 byl proveden vklad vlastnického práva k nim pro Německou říši v zemských deskách. Po skončení druhé světové války československý stát zkonfiskoval předmětné pozemky jako náležející Německé říši. Byl na ně rovněž vydán konfiskační výměr, který byl později po 25. 2. 1948 zrušen a byly přiděleny obci Štěnkov. Podstata sporu o předmětné pozemky spočívala, stručně řečeno, v / číst více /

Vyhlášení nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3174/20 dne 17. března 2021 – rozhodnutí zveřejněné s právní větou

Právní věta: Odmítne-li soud návrh účastníka na nařízení předběžného opatření podle § 75b odst. 2 občanského soudního řádu, byť byla dříve složená a dosud nevrácená jistota za dřívější zamítnutý návrh stejného účastníka v den podání pozdějšího návrhu v dispozici daného soudu a byť účastník projevil svoji vůli použít tuto složenou a dosud nevrácenou jistotu jako jistotu pro jeho nový návrh srozumitelně a bez jakýchkoliv pochybností, je takový postup soudu nepřípustně formalistický a zároveň je v rozporu s právem účastníka na přístup k soudu a spravedlivý proces a podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3174/20 vyhlášený dne 17. března 2021 v 10:00 hodin naleznete zde (401 KB, PDF).

Upozornění: Po dobu nouzového stavu jsou nálezy Ústavního soudu vyhlašovány bez přítomnosti účastníků, právních zástupců a veřejnosti tak, že text nálezu je v okamžiku vyhlášení publikován v sekci Aktuality na webových stránkách soudu.

/ číst více /

Vyhlášení nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1452/20 dne 17. března 2021

Nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1452/20 vyhlášený dne 17. března 2021 v 9:30 hodin naleznete zde (389 KB, PDF).

Upozornění: Po dobu nouzového stavu jsou nálezy Ústavního soudu vyhlašovány bez přítomnosti účastníků, právních zástupců a veřejnosti tak, že text nálezu je v okamžiku vyhlášení publikován v sekci Aktuality na webových stránkách soudu.

/ číst více /

Vyhlášení nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 61/21 dne 16. března 2021

K výroku a odůvodnění nálezu uplatnil odlišné stanovisko soudce Vojtěch Šimíček.

Nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 61/21 včetně disentu vyhlášený dne 16. března 2021 v 14:00 hodin naleznete zde (353 KB, PDF).

Upozornění: Po dobu nouzového stavu jsou nálezy Ústavního soudu vyhlašovány bez přítomnosti účastníků, právních zástupců a veřejnosti tak, že text nálezu je v okamžiku vyhlášení publikován v sekci Aktuality na webových stránkách soudu.

/ číst více /

Vyhlášení nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 4012/18 dne 16. března 2021

Nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 4012/18 vyhlášený dne 16. března 2021 v 8:30 hodin naleznete zde (233 KB, PDF).

Upozornění: Po dobu nouzového stavu jsou nálezy Ústavního soudu vyhlašovány bez přítomnosti účastníků, právních zástupců a veřejnosti tak, že text nálezu je v okamžiku vyhlášení publikován v sekci Aktuality na webových stránkách soudu.

/ číst více /

Vyhlášení nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1338/20 dne 15. března 2021

Nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1338/20 vyhlášený dne 15. března 2021 v 9:30 hodin naleznete zde (253 KB, PDF).

Upozornění: Po dobu nouzového stavu jsou nálezy Ústavního soudu vyhlašovány bez přítomnosti účastníků, právních zástupců a veřejnosti tak, že text nálezu je v okamžiku vyhlášení publikován v sekci Aktuality na webových stránkách soudu.

/ číst více /

Vyhlášení nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1250/20 dne 15. března 2021

Nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1250/20 vyhlášený dne 15. března 2021 v 9:00 hodin naleznete zde (319 KB, PDF).

Upozornění: Po dobu nouzového stavu jsou nálezy Ústavního soudu vyhlašovány bez přítomnosti účastníků, právních zástupců a veřejnosti tak, že text nálezu je v okamžiku vyhlášení publikován v sekci Aktuality na webových stránkách soudu.

/ číst více /

Vyhlášení nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2007/20 dne 15. března 2021 – rozhodnutí zveřejněné s právní větou

Právní věta: Legitimním cílem rozhodování o nahrazení souhlasu České advokátní komory k seznámení se s obsahem listin, nalezených orgánem provádějícím úkon při prohlídce prostor, v nichž advokát vykonává advokacii, je v intencích § 85b trestního řádu především posílení ochrany klientů, vůči nimž má advokát povinnost mlčenlivosti. Na zmíněné ochraně se tak významně podílí soud, jenž je přitom obecně vázán veřejným zájmem na řádném zjištění skutkového stavu nezbytného pro rozhodnutí (§ 2 odst. 5 trestního řádu). Poměřování těchto hodnot, k němuž přistupuje zvážení právní pozice advokáta, je ve sporných případech předmětem interpretace. V nyní posuzované věci však obecný soud neobstál již v testu legality, neboť se s listinami, v rozsahu nezbytném pro vyhovující rozhodnutí podle § 85b odst. 7, 9 trestního řádu, řádně neseznámil. Stanovení tzv. klíčových slov může být pouze podkladem pro závěr o obsahu listin z hlediska skutečností, ohledně nichž je dotčený advokát povinen zachovávat mlčenlivost. V případě nezbytnosti znaleckého posouzení tu mohou důkazní úkony směřovat jen po linii soud – znalec – soud s následným rozhodnutím, nikoli však po linii soud – usnesení o nahrazení souhlasu České advokátní komory – znalec – soud – policejní orgán bez toho, že by se již mohli dotčený advokát a Česká advokátní komora k důvodnosti nahrazení souhlasu po předložení znaleckého posudku vyjádřit.

Nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2007/20 vyhlášený dne 15. března 2021 v 8:30 hodin naleznete zde (370 KB, PDF).

Upozornění: Po dobu nouzového stavu jsou nálezy Ústavního soudu vyhlašovány bez přítomnosti účastníků, právních zástupců a veřejnosti tak, že text nálezu je v okamžiku vyhlášení publikován v sekci Aktuality na webových stránkách soudu.

/ číst více /

Přehled jednání Ústavního soudu pro 11. kalendářní týden roku 2021

II. senát – veřejné vyhlášení nálezu
od: 15.03.2021 08:30 do: 15.03.2021 09:00

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 2007/20
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Ludvík David CSc.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 5. 2020 sp. zn. Nt 901/2019 a jinému zásahu Městského soudu v Praze v řízení vedeném pod sp. zn. Nt 901/2019 a řízení následujícím
Eventuální akcesorické návrhy: návrh na odklad vykonatelnosti a vydání předběžného opatření
Stručná charakteristika: domovní prohlídka u advokáta, nahrazení nesouhlasu ČAK soudem, listovní tajemství, právo na podnikání, soudní ochrana
Označení navrhovatelů: Mgr. H. H.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti

V říjnu 2019 byla v bytě stěžovatele provedena na základě příkazu domovní prohlídka. Tato domovní prohlídka byla vykonána v souvislosti s řízením vedeným u Celní správy České republiky, které je vedeno pro podezření ze spáchání trestného činu zkrácení daně, poplatku nebo podobné povinné platby. Stěžovatel již při prvotním výslechu před začátkem domovní prohlídky upozornil zasahující policisty, že je advokátem, že v daném bytě vykonává advokacii a že se v bytě nacházejí listiny a elektronika obsahující skutečnosti, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti advokáta. V reakci na to byl přivolán zástupce ČAK, a následně došlo k dobrovolnému vydání listin, které stěžovatel označil za nesouvisející s jeho advokátní praxí, s čímž zástupce ČAK souhlasil. Zbylé listiny, které stěžovatel označil jako podléhající povinnosti mlčenlivosti, byly dále vytříděny zástupcem ČAK, kdy u některých těchto listin zástupce ČAK neudělil policejnímu orgánu souhlas s tím, aby se s jejich obsahem seznámil. Učinil tak s odůvodněním, že tyto listiny zachycují právní službu a vztahuje se na ně tedy povinnost mlčelivosti advokáta. Obdobně pak bylo postupováno i ve vztahu k zajištěné elektronice. Opatřením soudce Obvodního soudu pro Prahu 9 bylo navrženo, aby byl rozhodnutím soudce Městského soudu / číst více /

Vyhlášení nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2890/20 dne 9. března 2021

Nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2890/20 vyhlášený dne 9. března 2021 v 14:30 hodin naleznete zde (400 KB, PDF).

Upozornění: Po dobu nouzového stavu jsou nálezy Ústavního soudu vyhlašovány bez přítomnosti účastníků, právních zástupců a veřejnosti tak, že text nálezu je v okamžiku vyhlášení publikován v sekci Aktuality na webových stránkách soudu.

/ číst více /

Vyhlášení nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2399/19 dne 9. března 2021 – rozhodnutí zveřejněné s právní větou

Právní věta: Orgány veřejné moci rozhodující v řízení o výkonu rozhodnutí či v exekučním řízení jsou povinny zkoumat, vedle podmínek stanovených v § 261a odst. 1 o. s. ř. (popřípadě ve spojení s § 52 odst. 1 ex. ř.), i to, zda povinný měl možnost se bez svého zavinění seznámit s pravomocným rozhodnutím trestního soudu o nárocích poškozeného v trestním řízení, které představuje exekuční titul, a jím ukládanou a vymáhanou povinností, a to bez ohledu na to, zda se takový exekuční titul stal v mezidobí formálně vykonatelným podle trestního řádu. Odsouzenému povinnému musí být poskytnuta alespoň základní třídenní lhůta (§ 261a odst. 2 o. s. ř., § 40 odst. 2 ex. ř.) ke splnění pravomocného rozhodnutí trestního soudu, počítaná ode dne, kdy bylo odsouzenému takové rozhodnutí doručeno (§ 130 odst. 1 a § 137 odst. 4 tr. ř.), a nikoli ode dne, kdy se stalo podle trestního řádu vykonatelným. Nesplnění této podmínky je překážkou pro nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce a zjištění jejího nedostatku v jejich průběhu je důvodem k zastavení výkonu rozhodnutí či exekuce.

Nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2399/19 vyhlášený dne 9. března 2021 v 14:00 hodin naleznete zde (306 KB, PDF).

Upozornění: Po dobu nouzového stavu jsou nálezy Ústavního soudu vyhlašovány bez přítomnosti účastníků, právních zástupců a veřejnosti tak, že text nálezu je v okamžiku vyhlášení publikován v sekci Aktuality na webových stránkách soudu.

/ číst více /

Vyhlášení nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3906/17 dne 9. března 2021 – rozhodnutí zveřejněné s tiskovou zprávou

Ústavní soud, Brno, TZ 19/2021

I. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj David Uhlíř) vyhověl ústavní stížnosti a zrušil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5, neboť jím bylo porušeno právo stěžovatele na náhradu škody způsobenou nezákonným rozhodnutím při výkonu veřejné moci podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

Stěžovatel čelil obvinění z trestného činu účastenství na vraždě. Věc však byla nakonec odložena, protože se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájení trestního stíhání. Stěžovatel byl zastoupen advokátem, za jehož právní služby zaplatil částku 83 792,50 Kč. Tuto částku následně požadoval po Ministerstvu spravedlnosti podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Ministerstvo jeho nárok z větší části uznalo, nicméně nepřiznalo mu částku ve výši 3 872 Kč za úkon nahlížení do spisu. Stěžovatel se poté neúspěšně domáhal této částky prostřednictvím žaloby podané k Obvodnímu soudu pro Prahu 5. Obvodní soud dospěl k závěru, že úkon nahlédnutí do spisu v průběhu vyšetřování neodpovídá žádném úkonu právní služby podle § 11 odst. 1 a 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Takovým úkonem by bylo pouze prostudování spisu při skončení vyšetřování, ke kterému dochází před vstupem trestního řízení do soudní fáze, o takový případ však nešlo. Obhájce stěžovatele měl příležitost účastnit se probíhajících vyšetřovacích úkonů, což činil, a proto měl o průběhu vyšetřování dostatečný přehled. Stěžovatel se poté obrátil na Ústavní soud. Ve své ústavní stížnosti zejména namítá, že právo na obhajobu se realizuje i nahlížením do spisu. Nahlédnutí do spisu v dané fázi řízení bylo podle jeho názoru nepochybně účelným úkonem nutným k obraně jeho práv. Výklad, provedený obvodním soudem za situace trestního řízení, za nějž hrozí uložení výjimečného trestu, považuje za neudržitelný.

Česká advokátní komora ve svém vyjádření uvedla, / číst více /

Vyhlášení nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1154/20 dne 8. března 2021 – rozhodnutí zveřejněné s tiskovou zprávou

Ústavní soud, Brno, TZ 18/2021

I. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jaromír Jirsa) zamítl ústavní stížnost stěžovatelů směřující proti usnesení Nejvyššího soudu a rozsudku Městského soudu v Praze, neboť ji neshledal důvodnou.

Stěžovatelé se v řízení před obecnými soudy domáhali proti České republice – Ministerstvu spravedlnosti zaplacení nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem – nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Krajského soudu v Brně. Ve vztahu k původnímu řízení bylo Evropským soudem pro lidská práva (ESLP) konstatováno porušení čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod pro odepření práva stěžovatelů na přístup k soudu (viz rozsudek ESLP ve věci Chadzitaskos a Franta proti České republice ze dne 27. 9. 2012). K návrhu stěžovatelů bylo následně obnoveno řízení před Ústavním soudem a nálezem sp. zn. Pl. ÚS 32/13 ze dne 20. 5. 2014 Ústavní soud původně napadená rozhodnutí zrušil (tisková zpráva a text nálezu jsou dostupné zde: https://bit.ly/3q5TPKI ).

Zatímco Obvodní soud pro Prahu 2 stěžovatelům převážnou část požadovaného odškodnění za nepřiměřenou délku původního řízení přiznal, odvolací Městský soud v Praze jejich žalobu zamítl. Poukázal přitom na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu (rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 2780/2015 či sp. zn. 30 Cdo 4011/2016) a dospěl k závěru, že při posouzení přiměřenosti délky řízení se zásadně nepřihlíží k délce řízení o povolení obnovy; podle odvolacího soudu nebylo možné započítat dobu od pravomocně skončeného řízení do doby, než byla Ústavním soudem povolena jeho obnova. Soud rovněž přihlédl k tomu, že v původním řízení byla ze strany ESLP za porušení Úmluvy ze strany České republiky stěžovatelům přiznána satisfakce. Bez zohlednění délky řízení před ESLP pak podle odvolacího soudu řízení netrvalo nepřiměřeně dlouho. Nejvyšší soud následně dovolání stěžovatelů odmítl pro nepřípustnost. Stěžovatelé se obrátili na Ústavní soud. Jsou totiž přesvědčeni, že z původního řízení v jejich věci nelze vyjmout dobu, po / číst více /

Černý prapor nad Ústavním soudem

V pátek dne 5. března 2021 nás zasáhla smutná zpráva. Nečekaně nás opustila paní JUDr. Dagmar Hudcová, vedoucí soudního odboru Ústavního soudu a naše drahá kolegyně.

Paní doktorka byla ztělesněním sepětí s Ústavním soudem. Ve stejné budově působila, když to byl ještě Krajský národní výbor, a po několikaleté přestávce v advokacii se vrátila zpět, tentokrát už na český Ústavní soud. Soudní odbor, tedy systém příjmu, kontroly a oběhu spisů, ten vybudovala téměř sama. Byla pro nás nejvyšší spisovou autoritou a chodili jsme si k ní – bez výjimky soudci i zaměstnanci – pro radu, protože ona to zkrátka věděla vždycky a věděla to nejlépe.

Svá „děvčata“, tedy kolektiv soudního odboru, si pečlivě vybírala, tvrdě je trénovala, ale nikdy je nenechala na holičkách. A nikdy nenechala na holičkách ani Ústavní soud, pro který doslova dýchala. Měla v sobě něco ze lví povahy. Upřímného, neústupného a spravedlivého. Její odchod nás všechny bolí. Zůstane po ní prázdné místo, které se nezacelí. Nejen na podatelně a v rejstřících, ale hlavně v našich srdcích.

Ve foyer Ústavního soudu proto budou od pondělí 8. března 2021 k dispozici kondolenční archy, aby své rozloučení mohli připsat všichni, kdo ji znali a měli rádi. Jménem všech soudců i zaměstnanců chci její rodině vyjádřit naši opravdovou a upřímnou soustrast.

Čest její památce!

Vlastimil Göttinger
generální sekretář

/ číst více /