Dotaz:
Dne 20. 2. 2011 jsem zakoupil notebook HP se zákonnou záruční dobou 24 měsíců. Zhruba po roce se projevila neodstranitelná vada základní desky, která byla vyřešena její výměnou. 25. 4. 2013 se projevila stejná vada znovu. Myslím, že se bude opět jednat o neodstranitelnou vadu základní desky. Záruční doba však běží již jen pro vyměněnou základní desku. Pokud se bude skutečně jednat o neodstranitelnou vadu, která brání řádnému užívání věci, mám právo požadovat výměnu nebo vrácení peněz pouze ohledně základní desky nebo ohledně celé věci?

Pokud se v tomto případě bude jednat o neodstranitelnou vadu součástky věci, která brání řádnému užívání věci, má spotřebitel právo požadovat výměnu nebo odstoupení od smlouvy ohledně celé věci, ne pouze ohledně součástky. A to bez ohledu na to, že v záruční době je již pouze součástka, nikoliv věc jako celek. Vyplývá to ze Stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 30. 12. 1982, R 22/1983. Toto stanovisko je relevantní i v dnešní době (např. pro interpretaci pojmů „opětovný výskyt vady po opravě“ či „větší počet vad“ v § 622 odst. 2 ObčZ).

Citace ze stanoviska

„…platí-li zákonná záruka již jen ohledně určité součástky prodané věci (§ 255 odst. 2, věta druhá, o. z.) a na této součástce se vyskytne vada bránící řádnému užívání prodané věci, která je vzhledem k ustanovení § 251 odst. 1 o. z. dostatečným důvodem pro uplatnění práva na výměnu věci nebo práva na zrušení smlouvy, může kupující uplatnit kterékoli z těchto práv, i když se jeho realizace dotkne celé prodané věci včetně těch částí, za jejichž vady již obchodní organizace neodpovídá.“

Autor: Jan Kuráň

/ číst více /

Dotaz:
„Dne 25.3. jsem odeslal na adresu prodejce (eshop) vadné zboží k reklamaci. Zásilka byla dodána na poštu adresáta 26.3. a zde na žádost adresáta byla uložena. Od jaké doby se počítá 30ti denní lhůta na vyřízení reklamace ? Od data uložení (na žádost adresáta), tj od 26.3. nebo až od data, kdy zásilku fyzicky na poště přebere?“

Uplatnění reklamace je účinné od okamžiku, kdy měl adresát objektivně možnost seznámit se s jeho obsahem. Není nezbytné, aby se s obsahem právního úkonu skutečně seznámil. Tzn. například okamžikem, kdy je do pošt. schránky vloženo oznámení o uložení zásilky už běží lhůta pro vyřízení reklamace. Jestli adresát nepřebírá zásilky, jde to k jeho tíži. Rozebírají to v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 3486/2009.

Autor: Jan Kuráň

/ číst více /

§4 vyhlášky MMR č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů…atd. stanoví tzv. Korektiv nákladů. Spotřebitelé občas přijdou s tím, že v bytě de facto nebydlí, tedy ani přes zimu netopili a těšili se na ušetřené peníze. Tento korektiv je zaveden z důvodu zamezení nerovného zacházení s uživateli bytů.

Nerovné zacházení spočívá v tom, že např. byty uprostřed panelových domů přes zimu netopí, vzniká tedy jakási „studená díra“ uprostřed bytů, kterou ostatní musí vytápět (topí víc, protože mají jednu studenou stěnu). Tento paragraf rozlišuje základní a spotřebitelskou složku, přičemž hraje roli velikost podlahové plochy a cituji “ rozdílná náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie daná jejich polohou“ (§4/3 vyhlášky).

Autor: Ondřej Brožek

/ číst více /

Správnost tohoto příspěvku je zpochybněna, čtete komentáře.

Nepřevzetí objednaného zboží dle §53/7 se dle Komentáře od dr. Selucké (dohledáme konkr. zdroj) dá vykládat jako odstoupení od smlouvy ve lhůtě do 14 dnů. Zákon sice říká, že má spotřebitel právo odstoupit až po převzetí, nicméně dle argumentu a minori ad maius, pokud má právo odstoupit, když zboží už má, totéž právo má ještě předtím, než vůbec nabude vlastnictví.
Projev vůle je zde navíc zcela zřejmý.

Autor: Ondřej Brožek

/ číst více /

§ 57/1 ObčZ – novelizace zákonem č. 170/2012 Sb.
s účinností od 14. června 2012 nelze zbavit spotřebitele práva na odstoupení od smlouvy uzavřené mimo prostory obvyklé k podnikání podepsáním prohlášení, že smlouva byla uzavřena na základě předchozí objednávky návštěvy prodejce za tímto účelem.

§ 3 zákona o rozhodčím řízení – novelizace zákonem č. 19/2012 Sb.
s účinností od 1. dubna 2012 musí být rozhodčí doložky sjednány samostatně a nikoliv jako součást podmínek, jimiž se řídí smlouva hlavní, pod sankcí neplatnosti.

(bude se průběžně aktualizovat)

Autor: Martin Loučka

/ číst více /

Na základě rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 3228/2009, ze dne 27. 7. 2011:
„Lze uzavřít, že stanoví-li zákon o ochraně spotřebitele lhůtu 30 dnů k vyřízení reklamace od jejího uplatnění, pak prodejce svou povinnost splní, jestliže v zákonné lhůtě (není-li smluvena lhůta delší) též vyrozumí spotřebitele o způsobu vyřízení reklamace; tím zabrání vzniku nevyvratitelné právní domněnky neodstranitelnosti vady.“

Podnikatel tedy musí spotřebitele vyrozumět. Pozor ale! Na druhou stranu musí být objektivní existence vady (rozsudek NS sp. zn. 33 Cdo 1711/2009 ze dne 21. 10. 2010). Pokud nebude reklamace uznána, nelze od smlouvy odstoupit, ani když ji podnikatel nevyřídí (a nevyrozumí) do zákonem stanovených 30 dní.

Autor: Martin Loučka

/ číst více /

Pokud nesouhlasí ceny vystavené u zboží a ceny, které jsou k němu následně přiřazeny pokladním systémem, situace je následující (to platí i o neaktuálních slevách, či jinak zastaralých cenových informacích):

a) Při nákupu v supermarketu je závazná až cena zjištěná u pokladny. Až do okamžiku zaplacení kupní ceny si může spotřebitel nákup zboží rozmyslet. Neaktuální označení cen je tedy nemilé překvapení u pokladny, ale právně nezavazuje prodejce ceny dodržet.

b) Na druhou stranu takovéto neaktuální značení cen může pokutovat Česká obchodní inspekce, ke které lze podat podnět.

Důvod je ten, že kupní smlouva vzniká až na základě nabídky, kterou je cena po namarkování zboží u pokladny. Lze tak dovodit např. na základě § 614/3 ObčZ: „Při samoobslužném prodeji dochází k převodu vlastnictví ke koupené věci okamžikem zaplacení ceny za vybrané zboží. Do tohoto okamžiku může kupující vybrané zboží vrátit na původní místo.“ Smlouva tedy nemůže vzniknout dříve, než u pokladny. Dalším argumentem je, že pokladní nemá možnost cenu zboží změnit – může jej jen neprodat, nebo prodat za systémovou cenu (nezávislou na vystavené).

Autor: Martin Loučka

/ číst více /

Existuje „starodávná“ vyhláška č. 18/1965, která je stále účinná až do 1. 1. 2014. Ta v § 6 stanoví, že záruční doba v případě opravy vozidel je 6 měsíců. V občanském zákoníku je záruční doba na opravu věci 3 měsíce, „pokud není zvláštními předpisy stanoveno jinak“. Vyhláška je právě onen zvláštní předpis, takže pro případ opravy auta platí šestiměsíční záruční doba z vyhlášky, ne tříměsíční z OZ.

Autor: Anna Krásenská

/ číst více /

Dotaz:
„Při koupi kola jsme dostali jako dárek koloběžku zdarma. Vztahuje se na koloběžku záruka?“

Ne, na dárek se v tomto případě dle judikatury i dle našeho názoru záruka nevztahuje. Nejedná se totiž o kupní smlouvu, ale o smlouvu darovací.

Autor: Klára Trněná

/ číst více /

Dotaz
„Při koupi zboží bylo koupeno ještě jedno zboží v akci (akce – koupíte věc a druhou máte za 10,-). Když budu chtít odstoupit od smlouvy kvůli třetí reklamaci, musím jim vrátit i zboží k tomu v akci?“

Jedná se o vázané smlouvy, resp. jedinou kupní smlouvu. Zboží nebylo ve skutečnosti tak levné, ale bylo zlevněno díky koupi druhého kusu. Proto tedy, pokud požadujete odstoupení od smlouvy a pokud bude prodávající požadovat i druhý kus zboží, musíte ho vrátit s tím, že za něj dostanete 10 Kč.

Autor: Klára Trněná

/ číst více /