Ústavní soud, Brno, TZ 29/2019

IV. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jaromír Jirsa) vyhověl ústavní stížnosti a zrušil usnesení Nejvyššího soudu a rozsudky Krajského soudu v Brně a Městského soudu v Brně, neboť jimi bylo porušeno právo stěžovatelky na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo na nedotknutelnost osoby a jejího soukromí podle čl. 7 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Stěžovatelka v únoru roku 2005 podstoupila zákrok spočívající v operativním odstranění štítné žlázy, z důvodů komplikací se ještě téhož dne musela podrobit revizní operaci. Protože zdravotní problémy neustávaly, byla stěžovatelka opět operována a bylo zjištěno, že jí při odstraňování štítné žlázy byly oboustranně přeťaty oba dolní hrtanové nervy. Nutnost následných operačních zákroků neustala a stěžovatelka musela podstoupit v období od 18. 2. 2005 do 12. 1. 2009 celkem 11 operačních zákroků včetně tracheostomie. Soudy stěžovatelce přiznaly jednorázové odškodnění bolesti za období až do 12. 1. 2009 a náhradu ušlého výdělku v celkové výši 644 277 Kč s příslušenstvím. Následně stěžovatelka podala další žalobu, prostřednictvím které se domáhala odškodnění za ztížení společenského uplatnění ve výši 7 920 000 Kč s příslušenstvím. Žalovaná nemocnice uplatnila v řízení námitku promlčení, kterou obecné soudy posoudily jako důvodnou. Zdravotní stav stěžovatelky se podle názoru soudů ustálil v srpnu 2006, nejpozději v březnu 2007, právo na náhradu škody na zdraví bylo v důsledku uplynutí tzv. subjektivní dvouleté doby promlčeno nejpozději v březnu 2009, avšak žaloba byla podána až 10. 1. 2011. Nejvyšší soud připomněl, že počátek běhu dvouleté doby se váže k okamžiku, kdy se poškozený o vzniklé škodě dozvěděl – což se stane zpravidla tehdy, když se po léčení jeho zdravotní stav natolik ustálí, že jej lze objektivně zhodnotit. Stěžovatelka poté podala proti rozhodnutím obecných soudů ústavní stížnost, které Ústavní soud vyhověl.

Je třeba si uvědomit, / číst více /