Podnikat bez pojištění odpovědnosti je hazard. Podívejte se na nabídku

[10 minut čtení] Pojištění odpovědnosti by měl mít sjednané každý podnikatel. Zjistěte, jaká je nabídka a na co si dát pozor. Existují rizika, která ohrožují jak firmy, tak podnikatele, proto je vedle pojištění majetku na živelní rizika důležité právě to pojištění odpovědnosti za škody způsobené podnikáním. Nejen škody na majetku, ale také například náhrady škody za újmu způsobenou na zdraví či životě mohou jít do milionů korun a škody tak mohou způsobit vážné problémy. Podle Kateřiny Ikráthové, specialistky interní a externí komunikace z Allianz pojišťovny, je podnikat bez dostatečného odpovědnostního pojistného krytí velmi riskantní a toto pojištění vy si tak měl sjednat každý. / číst více /

Kvůli opomenutí přijde nejeden zaměstnanec s dětmi o část bonusu

[4 minuty čtení] Od roku 2021 se zrušilo zastropování daňového bonusu. Na změně vydělají rodiny s více dětmi. Ne všechny. Rodiny s nižším příjmem si opět nepolepší. Daňový balíček, kterým byla mimo jiné zrušena superhrubá mzda a zaveden peněžitý příspěvek na stravování, zrušil maximální možnou částku poskytnutí daňového bonusu rodinám s více dětmi. Jakkoli byla změna myšlena dobře, drobným opomenutím na ni řada nízkopříjmových zaměstnanců doplatí. Nedojde k jejich celoročnímu vypořádání daňového bonusu. / číst více /

18.03.2021 – č. 335/2004 Sb. – Vyhláška, kterou se provádí zákon o ověřování střelných zbra… – ve znění 127/2021 Sb.

Předpis č. 335/2004 Sb.Vyhláška, kterou se provádí zákon o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o zacházení s některými pyrotechnickými výrobky

účinnost od: 18.03.2021

ve znění: č. 127/2021 Sb.

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-335

/ číst více /

Nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění při pracovním úrazu (18.03.2021)

I. Význam slova „zpravidla“, užitého v ustanovení § 7 odst. 1 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., tkví v tom, že nejdříve je možno provést „bodové“ ohodnocení (posouzení) ztížení společenského uplatnění poškozeného (z důvodu pracovního úrazu) teprve rok po úrazu, i když ke splnění druhé podmínky došlo již před touto dobou, a jinak kdykoliv (po uplynutí jednoho roku po úrazu), kdy je již zřejmé, že jde o trvalé poškození zdraví a podle poznatků lékařské vědy dalším léčením, popřípadě léčebně rehabilitační péčí, nedojde ke zlepšení nebo stabilizaci zdravotního stavu.

II. V projednávané věci je nesporné, že žalobce úraz utrpěl dne 21. 1. 2015, podle skutkových okolností dále není sporu o tom, že se jednalo o úraz pracovní. Za tohoto skutkového stavu mohlo být poprvé bodové ohodnocení trvalých následků provedeno dne 21. 1. 2016 a teprve tohoto dne poprvé žalobce mohl zjistit, že poškození jeho zdraví je též „odškodnitelné“, tedy subjektivní promlčecí doba mohla začít běžet teprve tohoto dne a skončila 21. 1. 2019 (srov. ustanovení § 629 odst. 1 o. z., ustanovení § 605 odst. 2 o. z.); protože tohoto dne byla žaloba též podána u soudu, není možno dovodit promlčení nároku.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2724/2020, ze dne 16. 12. 2020 / číst více /

Právo na náhradu mzdy pro překážku v práci na straně zaměstnavatele (18.03.2021)

Dosavadní soudní praxe zastávala stabilně názor, že o překážku v práci ve smyslu ustanovení § 208 zák. práce jde tehdy, neplní-li nebo nemůže-li zaměstnavatel plnit povinnost vyplývající pro něj z pracovního poměru přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, a to za předpokladu, že zaměstnanec je schopen a připraven tuto práci konat; o překážku v práci jde bez ohledu na to, zda nemožnost přidělovat práci byla způsobena objektivní skutečností, popřípadě náhodou, která se zaměstnavateli přihodila, nebo zda ji zaměstnavatel sám svým jednáním způsobil (případné zavinění zaměstnavatele zde rovněž nemá význam). Zaměstnanec, který podle lékařského posudku pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci, aniž by došlo ke změně sjednaného druhu práce nebo k převedení zaměstnance na jinou práci, nemá právo na náhradu mzdy pro překážku v práci na straně zaměstnavatele podle ustanovení § 130 odst. 1 zákoníku práce (s účinností od 1. 1. 2007 podle ustanovení § 208 zákoníku práce).

Závěry dosavadní judikatury, vztahující se k problematice aplikace ustanovení § 208 zák. práce, jsou použitelné i na případy, které se posuzují podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2012.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1645/2020, ze dne 17. 12. 2020 / číst více /

Snižuje špatný zdravotní stav před pracovním úrazem úrazovou rentu?

[5 minut čtení] Mohou vám snížit úrazovou rentu za pracovní úraz či nemoc z povolání kvůli předchozímu špatnému zdravotnímu stavu? Zohledňuje se to při výpočtu renty? Pokles výdělku, popřípadě i nulový výdělek, není-li zaměstnanec schopen v důsledku poškození zdraví pracovat vůbec, po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání odškodňuje náhrada za ztrátu na výdělku (po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity) – tzv. úrazová renta. / číst více /

Bezmála milion Čechů je pod příjmovou hranicí chudoby. Ohrožení chudobou však kleslo

[4 minuty čtení] Příjmy českých domácností před příchodem pandemie rostly. Průměr čistých měsíčních příjmů na osobu dosáhl v roce 2019 podle průzkumu Českého statistického úřadu 17␣479 korun. Podíl osob, které se ocitly pod příjmovou hranicí, se snížil z 10,1 % na 9,5 %. Před příchodem pandemie příjmy českých domácností rostly. Na každého člena domácnosti připadal v roce 2019 průměrný čistý příjem 209 800 korun (medián příjmů činil 192 800), což je o 14 700 korun více než v předchozím roce 2018. Při očištění od inflace to znamená reálný nárůst příjmu o 4,7 %. Měsíční průměr čistých příjmů na osobu dosáhl v roce 2019 částky 17 479 korun. / číst více /

Vyhlášení nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3285/19 dne 17. března 2021 – rozhodnutí zveřejněné s tiskovou zprávou

Ústavní soud, Brno, TZ 20/2021

II. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk) vyhověl ústavní stížnosti stěžovatele Leonharda Josefa Colloredo-Mansfelda a zrušil rozsudky Okresního soudu v Hradci Králové, Krajského soudu v Hradci Králové a usnesení Nejvyššího soudu, neboť jimi bylo porušeno stěžovatelovo ústavně zaručené základní právo na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Stěžovatel (syn paní Kristiny Colloredo-Manfeld, do jejíhož procesního postavení vstoupil v průběhu řízení) vystupoval v řízení před obecnými soudy v postavení žalovaného. Žalobcem bylo město Třebechovice pod Orebem, v jehož katastrálním území se nachází pozemky, které jsou předmětem sporu. Tyto pozemky, které byly před druhou světovou válkou ve vlastnictví rodu Colloredo-Mansfeld, byly rozhodnutím Ministerstva zemědělství České republiky, Pozemkového úřadu v Hradci Králové ze dne 10. 10. 2008, vydány dle § 9 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě“) a § 3 zákona č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zák. č. 243/1992 Sb.“), vydány do vlastnictví matky stěžovatele; toto rozhodnutí napadl žalobce v řízení před obecnými soudy.

Nárok na předmětné pozemky odvozuje stěžovatel od vlastnického práva dr. Josefa Colloredo-Mansfelda, svého děda. V období Protektorátu Čechy a Morava byly předmětné pozemky zkonfiskovány německou Státní tajnou policií (Gestapo) a ke dni 19. 2. 1942 byl proveden vklad vlastnického práva k nim pro Německou říši v zemských deskách. Po skončení druhé světové války československý stát zkonfiskoval předmětné pozemky jako náležející Německé říši. Byl na ně rovněž vydán konfiskační výměr, který byl později po 25. 2. 1948 zrušen a byly přiděleny obci Štěnkov. Podstata sporu o předmětné pozemky spočívala, stručně řečeno, v / číst více /

Vyhlášení nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3174/20 dne 17. března 2021 – rozhodnutí zveřejněné s právní větou

Právní věta: Odmítne-li soud návrh účastníka na nařízení předběžného opatření podle § 75b odst. 2 občanského soudního řádu, byť byla dříve složená a dosud nevrácená jistota za dřívější zamítnutý návrh stejného účastníka v den podání pozdějšího návrhu v dispozici daného soudu a byť účastník projevil svoji vůli použít tuto složenou a dosud nevrácenou jistotu jako jistotu pro jeho nový návrh srozumitelně a bez jakýchkoliv pochybností, je takový postup soudu nepřípustně formalistický a zároveň je v rozporu s právem účastníka na přístup k soudu a spravedlivý proces a podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3174/20 vyhlášený dne 17. března 2021 v 10:00 hodin naleznete zde (401 KB, PDF).

Upozornění: Po dobu nouzového stavu jsou nálezy Ústavního soudu vyhlašovány bez přítomnosti účastníků, právních zástupců a veřejnosti tak, že text nálezu je v okamžiku vyhlášení publikován v sekci Aktuality na webových stránkách soudu.

/ číst více /

Vyhlášení nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1452/20 dne 17. března 2021

Nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1452/20 vyhlášený dne 17. března 2021 v 9:30 hodin naleznete zde (389 KB, PDF).

Upozornění: Po dobu nouzového stavu jsou nálezy Ústavního soudu vyhlašovány bez přítomnosti účastníků, právních zástupců a veřejnosti tak, že text nálezu je v okamžiku vyhlášení publikován v sekci Aktuality na webových stránkách soudu.

/ číst více /