Zdanění plnění z dohody o narovnání: kdy platí osvobození
Vojtech Syrovatka · Legal Partners · Publikováno 5. října 2026
Plnění z dohody o narovnání se pro daňové účely posuzuje podle své skutečné ekonomické podstaty (kauzy), nikoli podle formálního označení ve smlouvě. Klíčovou výjimkou je osvobození přijaté náhrady majetkové či nemajetkové újmy u fyzických osob (§ 4 odst. 1 písm. d) ZDP), které má však řadu vlastních výluk. U právnických osob obdobné osvobození neexistuje – jedinou výjimkou je plnění z narovnání před ESLP.
Rozhoduje kauza, ne nadpis smlouvy
Narovnáním si strany upraví práva mezi nimi dosud sporná nebo pochybná a dosavadní závazek mohou nahradit novým (§ 1903§ 1903 Narovnání(1) Dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Týká-li se narovnání věcného práva k věci zapsané do veřejného seznamu, nastávají účinky narovnání zápisem do tohoto seznamu. (2) Narovnání nelze odporovat jen proto, že jím vz…Oficiální znění ↗ občanského zákoníku). Pro daňové posouzení částky vyplacené z narovnání však není rozhodující formální označení dohody, ale jaký nárok se vlastně narovnává.
Ústavní soud potvrdil, že příjmy přijaté na základě dohody o narovnání se neposuzují podle formálního právního titulu, ale podle jejich kauzy, tedy ekonomického důvodu existence závazku (sp. zn. II. ÚS 388/12Judikatura). Pokud je tedy kauzou úrok nebo kapitálový výnos, podléhá plnění dani – bez ohledu na to, že bylo vyplaceno „na základě narovnání".
Samotné uzavření dohody o narovnání (§ 1903§ 1903 Narovnání(1) Dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Týká-li se narovnání věcného práva k věci zapsané do veřejného seznamu, nastávají účinky narovnání zápisem do tohoto seznamu. (2) Narovnání nelze odporovat jen proto, že jím vz…Oficiální znění ↗ až § 1907§ 1907 § 1907Zajištění práv, která jsou předmětem novace nebo narovnání, se vztahuje i na práva z nich vzniklá. Poskytla-li však zajištění osoba třetí, která k novaci nebo k narovnání nepřistoupila, je zavázána nejvýše v rozsahu původního závazku a zůstávají jí zachovány všechny námitky, které mohla proti pohledávce uplatnit, kdyby…Oficiální znění ↗ občanského zákoníku) tedy daňový režim plnění nemění. Zároveň ale platí, že dohodu o narovnání nelze v daňovém řízení jednoduše ignorovat – je skutkovou okolností, která ovlivňuje základ daně k datu své účinnosti.
Hlavní výjimka: osvobození náhrady újmy u fyzických osob
Nejvýznamnější výjimkou je osvobození přijaté náhrady majetkové nebo nemajetkové újmy od daně z příjmů fyzických osob (§ 4§ 4 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů). Toto osvobození může platit i tehdy, je-li náhrada sjednána smluvně – tedy i v rámci narovnání.
Nejvyšší správní soud k tomu uvedl, že náhrada škody podléhající osvobození nemusí nutně spočívat vždy v plnění škůdce, jemuž vznikla zákonná odpovědnost za škodu, a že nelze vyloučit ani náhradu škody na základě zvláštního smluvního ujednání (sp. zn. 5 Afs 10/2009Judikatura).
Podmínkou však je, že se musí materiálně, nikoli pouze formálním označením ve smlouvě, jednat o náhradu škody – tedy o částku odpovídající újmě v majetkové sféře poškozeného vyjádřitelné penězi. Pokud je plnění pojmenováno jako „náhrada škody", ale žádná škoda fakticky nevznikla, o osvobozený příjem nejde (sp. zn. 5 Afs 76/2008Judikatura).
Výluky z osvobození (výjimky z výjimky)
I u fyzických osob může osvobození odpadnout. Podle aktuálního znění § 4§ 4 odst. 1 písm. d) ZDP se osvobození nevztahuje zejména na:
- náhradu za ztrátu příjmu,
- náhradu za škodu na majetku zahrnutém do obchodního majetku pro výkon samostatné činnosti,
- náhradu za škodu na majetku sloužícím k nájmu,
- plnění z pojištění odpovědnosti za škodu v souvislosti se samostatnou činností,
- náhradu za škodu způsobenou poplatníkem v souvislosti s nájmem,
- jednorázovou náhradu při skončení pracovního poměru (dle novely).
Právnické osoby: osvobození náhrady újmy chybí
Pro společnosti (s.r.o., a.s.) je zásadní, že osvobození náhrady újmy podle § 4§ 4 ZDP na právnické osoby nedopadá. Nejvyšší soud výslovně konstatoval, že na rozdíl od fyzických osob, u kterých lze obecně uplatnit osvobození přijaté náhrady nemajetkové újmy, právní úprava daně z příjmů právnických osob obdobné osvobození neobsahuje (sp. zn. 30 Cdo 1290/2014Judikatura).
Osvobozené příjmy právnických osob jsou taxativně vymezeny v § 19§ 19 a § 19b§ 19b ZDP; náhrada újmy z narovnání v tomto výčtu obecně není. Příjem tak u právnické osoby zpravidla vstupuje do základu daně.
Zvláštní výjimka: narovnání před ESLP
Jedinou „čistou" výjimkou, která dopadá i na právnické osoby, je plnění z řízení před Evropským soudem pro lidská práva. Příjem plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného ESLP, nebo z urovnání záležitosti před ESLP na základě smíru či jednostranného prohlášení vlády, není předmětem daně z příjmů fyzických osob ani právnických osob (§ 18§ 18 odst. 2 písm. d) ZDP, srov. sp. zn. 30 Cdo 1290/2014Judikatura).
Praktické kroky
- Určete kauzu plnění. Zjistěte, jaký nárok se narovnává – náhrada škody či újmy, úrok, cena za plnění, mzda, kapitálový výnos. Daňový režim se řídí touto podstatou.
- Rozlište FO a PO. Osvobození náhrady újmy platí jen pro fyzické osoby; právnická osoba hledá osvobození výhradně v § 19§ 19 a § 19b§ 19b ZDP.
- Zdokumentujte materiální existenci újmy. U fyzických osob je osvobození podmíněno prokázáním reálné škody; jinak hrozí doměření daně.
- Prověřte výluky. I u fyzické osoby může osvobození odpadnout – typicky u náhrady za ztrátu příjmu nebo škody na obchodním či nájemním majetku.
Časté chyby
- Spoléhání na název smlouvy. „Narovnání" ani „náhrada škody" v nadpisu samy o sobě daňový režim neurčí – rozhoduje ekonomická podstata.
- Přenášení osvobození FO na společnost. Časté nedorozumění; u právnických osob § 4§ 4 ZDP neplatí.
- Opomenutí novel. Ustanovení § 4§ 4 ZDP se opakovaně novelizuje (např. výluka jednorázové náhrady při skončení pracovního poměru), je nutné ověřit účinné znění.
- DCJudikaturaotevřít ↗
- DCJudikaturaotevřít ↗
- DCJudikaturaotevřít ↗
- DCJudikaturaotevřít ↗
- DCJudikaturaotevřít ↗
- DCJudikaturaotevřít ↗
- DCJudikaturaotevřít ↗
- DCJudikaturaotevřít ↗
- DCJudikaturaotevřít ↗
- DCJudikaturaotevřít ↗
- DCJudikaturaotevřít ↗
- DCJudikaturaotevřít ↗
- DCJudikaturaotevřít ↗
- DCJudikaturaotevřít ↗
- DCJudikaturaotevřít ↗
- DCJudikaturaotevřít ↗
- DCJudikaturaotevřít ↗
- DCJudikaturaotevřít ↗
- DCJudikaturaotevřít ↗
- NSSNejvyšší správní soudotevřít ↗
- DCJudikaturaotevřít ↗
- NSNejvyšší soudotevřít ↗
- DCJudikaturaotevřít ↗
- DCJudikaturaotevřít ↗
- DCJudikaturaotevřít ↗
- DCJudikaturaotevřít ↗
- DCJudikaturaotevřít ↗
- DCJudikaturaotevřít ↗
- DCJudikaturaotevřít ↗
- DCJudikaturaotevřít ↗
- DCJudikaturaotevřít ↗
- DCJudikaturaotevřít ↗
- DCJudikaturaotevřít ↗
- DCJudikaturaotevřít ↗
- DCJudikaturaotevřít ↗
- DCJudikaturaotevřít ↗
- DCJudikaturaotevřít ↗
- DCJudikaturaotevřít ↗
- DCJudikaturaotevřít ↗
- DCJudikaturaotevřít ↗
- DCJudikaturaotevřít ↗
- DCJudikaturaotevřít ↗
- DCJudikaturaotevřít ↗
- ÚSÚstavní soudotevřít ↗
- DCJudikaturaotevřít ↗
- DCJudikaturaotevřít ↗
Časté dotazy
Daní se částka vyplacená z dohody o narovnání?
Záleží na kauze plnění. Daňový režim se řídí skutečnou ekonomickou podstatou narovnávaného nároku (např. úrok, náhrada škody, cena za plnění), nikoli formálním označením dohody. Samotné uzavření narovnání daňový režim nemění.
Je náhrada újmy z narovnání osvobozena od daně?
U fyzických osob může být osvobozena podle § 4 odst. 1 písm. d) ZDP, pokud se materiálně jedná o skutečnou náhradu újmy. Osvobození má ale výluky (např. náhrada za ztrátu příjmu) a na právnické osoby nedopadá.
Platí osvobození náhrady újmy i pro společnost (s.r.o., a.s.)?
Ne. Právní úprava daně z příjmů právnických osob obdobné osvobození neobsahuje. Osvobozené příjmy PO jsou taxativně v § 19 a § 19b ZDP; náhrada újmy z narovnání tam obecně není.
Existuje výjimka u plnění z řízení před ESLP?
Ano. Plnění z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného ESLP nebo z urovnání před ESLP smírem není předmětem daně u fyzických ani právnických osob (§ 18 odst. 2 písm. d) ZDP).