Nedbalostní hospodářské a majetkové trestné činy: kdy nestačí úmysl
JUDr. Libor Vašíček, MBA, advokát · Legal Partners · Publikováno 5. srpna 2026
U hospodářských a majetkových trestných činů platí, že výchozím pravidlem je úmysl – nedbalost postačí jen tam, kde to trestní zákoník výslovně stanoví (§ 13 odst. 2). Typickými nedbalostními delikty jsou § 221 (Porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti) a § 224 (Způsobení úpadku). U řady jinak úmyslných činů navíc postačí nedbalost k těžšímu následku.
Stručná odpověď
V oblasti majetkových trestných činů (hlava V trestního zákoníku) a hospodářských trestných činů (hlava VI) je úmysl pravidlem a nedbalost výjimkou. K trestní odpovědnosti je zásadně třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li zákon výslovně, že postačí nedbalost (§ 13§ 13 odst. 2).
Nedbalostními (resp. z hrubé nedbalosti spáchatelnými) delikty v této oblasti jsou zejména:
- § 221§ 221 – Porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti
- § 224§ 224 – Způsobení úpadku
Řada dalších skutkových podstat (např. § 220§ 220, § 222§ 222, § 254§ 254) vyžaduje u základního jednání úmysl, byť některé kvalifikované (těžší) znaky lze zavinit i z nedbalosti.
Právní rámec: úmysl jako pravidlo
Podle obecné části trestního zákoníku je k trestní odpovědnosti zásadně třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li trestní zákon výslovně, že postačí nedbalost (§ 13§ 13 odst. 2). Nedbalost a její „hrubou" formu definuje § 16§ 16 – hrubá nedbalost je kvalifikovanější forma svědčící o „zřejmé bezohlednosti" pachatele k zájmům chráněným trestním zákonem (§ 16§ 16 odst. 2).
Nedbalostní skutkové podstaty
§ 221§ 221 – Porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti
Jde o typický nedbalostní protějšek úmyslného § 220§ 220. Skutková podstata vyžaduje porušení z hrubé nedbalosti důležité zákonné nebo smluvně převzaté povinnosti a způsobení značné škody (§ 221§ 221 odst. 1).
Oproti úmyslné variantě zde platí dvojí až trojí zpřísnění. Trestnost nastupuje jen při:
- hrubé (nikoli běžné) nedbalosti,
- porušení důležité povinnosti,
- způsobení rovnou značné škody (nikoli již škody „nikoli malé" jako u § 220§ 220).
§ 224§ 224 – Způsobení úpadku
Pachatel si „byť i z hrubé nedbalosti" přivodí úpadek jednáním pod písm. a)–e), např. hrubě nepřiměřenými vydáními, správou majetku v rozporu se svými povinnostmi či rizikovými obchody nad rámec obvyklého podnikatelského rizika (§ 224§ 224 odst. 1). Nedbalost postačí i pro variantu podle § 224§ 224 odst. 2 – přijetí nového závazku nebo zřízení zástavy s vědomím úpadku, čímž se zhorší postavení věřitelů.
Skutkové podstaty vyžadující úmysl
Pro srovnání – u těchto deliktů nedbalost u základního jednání NEstačí:
| Ustanovení | Trestný čin | Zavinění základní SP |
|---|---|---|
| § 220§ 220 | Porušení povinnosti při správě cizího majetku | úmysl |
| § 222§ 222 | Poškození věřitele | úmysl |
| § 254§ 254 | Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění | úmysl |
| § 225§ 225 | Porušení povinnosti v insolvenčním řízení | úmysl |
| § 227§ 227 | Porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku | úmysl |
| § 262§ 262, § 264§ 264 | Delikty k vývozu zboží dvojího užití | úmysl |
Nedbalost u kvalifikovaných (těžších) následků
I u jinak úmyslných hospodářských a majetkových trestných činů zákon k naplnění okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby (např. „značná škoda", „škoda velkého rozsahu") zpravidla nevyžaduje úmysl – podle obecného pravidla § 17§ 17 písm. a) postačí ve vztahu k takovému těžšímu následku nedbalost.
Například u § 254§ 254 je základní jednání úmyslné, avšak ve vztahu k způsobení značné škody (odst. 3) nebo škody velkého rozsahu (odst. 4) postačí nedbalost. Jde o odlišnou otázku od zavinění základní skutkové podstaty.
Praxe: kde je hranice trestnosti
- Klíčové pro § 220§ 220/§ 221§ 221 je vymezení „důležité povinnosti" a hrubé nedbalosti. Ne každé porušení povinnosti při správě cizího majetku zakládá trestní odpovědnost – u § 221§ 221 musí jít o porušení důležité povinnosti a o hrubou nedbalost, což citelně zužuje trestnost oproti úmyslnému § 220§ 220.
- U § 224§ 224 praxe zdůrazňuje obvyklé podnikatelské riziko – trestné je až jednání „nad rámec obvyklého podnikatelského rizika". Běžná, byť neúspěšná podnikatelská rozhodnutí trestná nejsou.
Praktická doporučení a časté chyby
- Rozlišujte základní a kvalifikovanou skutkovou podstatu. I když je základní delikt úmyslný (např. § 254§ 254), přísnější trest za značnou škodu či škodu velkého rozsahu může být uložen i při pouhé nedbalosti k tomuto těžšímu následku.
- § 221§ 221 má vysoký práh trestnosti: nutná je hrubá nedbalost + porušení důležité povinnosti + rovnou značná škoda. Pouhá běžná nedbalost či menší škoda trestnost nezakládá.
- U § 224§ 224 pečlivě dokumentujte podnikatelská rozhodnutí (business judgment) – prokázání, že šlo o obvyklé podnikatelské riziko, je klíčovou obranou.
- Ověřte aktuální hranice škod (nikoli malá / značná / velkého rozsahu) podle § 138§ 138, které se v čase mění a přímo určují, zda je delikt vůbec trestný a v jaké sazbě.
Pro úplnost: mimo majetkovou/hospodářskou oblast je nedbalostní i např. § 306§ 306 Šíření nakažlivé nemoci zvířat, který má hospodářský přesah, ale systematicky patří mezi trestné činy obecně nebezpečné.
Časté dotazy
Je porušení povinnosti při správě cizího majetku vždy trestné jen při úmyslu?
Ne. Úmyslnou variantu upravuje § 220, nedbalostní protějšek je § 221. Ten však vyžaduje hrubou nedbalost, porušení důležité povinnosti a způsobení značné škody – práh trestnosti je tak výrazně vyšší než u úmyslné varianty.
Postačí nedbalost i u jinak úmyslných hospodářských trestných činů?
Ano, ale jen u těžšího následku. U kvalifikovaných znaků (značná škoda, škoda velkého rozsahu) podle § 17 písm. a) postačí ve vztahu k tomuto následku nedbalost, i když je základní jednání úmyslné.
Co znamená hrubá nedbalost podle trestního zákoníku?
Hrubá nedbalost je kvalifikovanější forma nedbalosti definovaná v § 16 odst. 2, která svědčí o zřejmé bezohlednosti pachatele k zájmům chráněným trestním zákonem. Běžná nedbalost k naplnění § 221 či § 224 nestačí.
Je neúspěšné podnikatelské rozhodnutí trestným činem způsobení úpadku?
Zpravidla ne. U § 224 je trestné až jednání nad rámec obvyklého podnikatelského rizika. Běžná, byť ztrátová rozhodnutí spadající do obvyklého rizika trestná nejsou.