Zdanění náhrady škody u právnické osoby: je výnosem, nebo je osvobozena?

Přímá odpověď

Náhrada škody přijatá právnickou osobou je zpravidla zdanitelným výnosem. Na rozdíl od fyzických osob, u nichž existuje osvobození podle § 4§ 4 zákona o daních z příjmů (ZDP), zákon pro právnické osoby žádnou obecnou výjimku pro náhradu škody, náhradu majetkové újmy, kompenzaci ztráty ani náhradu nákladů nestanoví. Běžná obchodní společnost (s.r.o., a.s.) proto musí přijatou náhradu zahrnout do základu daně.

Základní pravidlo: náhrada škody je předmětem daně

Předmětem daně z příjmů právnických osob jsou příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem, není-li stanoveno jinak (§ 18§ 18 odst. 1 ZDP). Základem daně je rozdíl, o který příjmy — kromě příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených — převyšují výdaje, při respektování věcné a časové souvislosti (§ 23§ 23 odst. 1 ZDP).

Přijatá náhrada škody nebo kompenzace je tak standardním zdanitelným výnosem. U poplatníka vedoucího účetnictví se vychází z výsledku hospodaření (§ 23§ 23 odst. 2 písm. a) ZDP), do kterého se tento výnos promítá.

Proč se neuplatní osvobození podle § 19§ 19 ani § 19b§ 19b

Ustanovení § 19§ 19 ZDP obsahuje taxativní výčet osvobozených příjmů právnických osob (členské příspěvky, podíly na zisku mateřské a dceřiné společnosti, licenční poplatky, úroky z přeplatků zaviněných správcem daně aj.). Obecná náhrada škody, náhrada majetkové újmy ani kompenzace ztráty zde uvedena není.

Nepoužije se ani § 19b§ 19b (osvobození bezúplatných příjmů). Náhrada škody není bezúplatným příjmem — jde o plnění směňující za utrpěnou újmu.

Úzké výjimky, které nejsou obecné

Zákon zná několik specifických titulů, které se ovšem na běžnou obchodní společnost zpravidla nevztahují:

Ustanovení	Co dopadá	Poznámka
§ 18§ 18 odst. 2 písm. d)	příjem ze spravedlivého zadostiučinění přiznaného ESLP / z urovnání před ESLP	není předmětem daně
§ 18§ 18 odst. 2 písm. g)	přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle OdpŠK	pozor: nemajetková újma, ne majetková škoda
§ 19§ 19 odst. 1 písm. zg)	náhrada za služebnost ze zákona/rozhodnutí a náhrada za vyvlastnění	osvobozeno
§ 19§ 19 odst. 1 písm. n)	úroky z přeplatků zaviněných správcem daně / OSSZ	osvobozeno
§ 18a§ 18a	veřejně prospěšní poplatníci (příjmy z nepodnikatelské činnosti)	není obchodní společnost

Žádné z těchto ustanovení není obecnou výjimkou pro náhradu škody u s.r.o. či a.s.

Symetrie výnosů a nákladů (§ 24§ 24, § 25§ 25)

Daňová uznatelnost souvisejících nákladů je u řady titulů vázána právě na výši přijaté náhrady — logika je tedy opačná, než hledaná výjimka:

• Zůstatková cena hmotného majetku vyřazeného v důsledku škody je daňovým nákladem jen do výše náhrad (§ 24§ 24 odst. 2 písm. c) ZDP).
• Manka a škody přesahující náhrady nejsou daňově uznatelné (§ 25§ 25 odst. 1 písm. n) ZDP).
• Plně uznatelné bez vazby na náhradu jsou pouze škody z živelních pohrom a škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem (§ 24§ 24 odst. 2 písm. l) ZDP).

Co říká judikatura

Soudy i správa daní jsou jednotné: přijatá náhrada škody a pojistné plnění jsou u právnické osoby zdanitelným výnosem.

• Nejvyšší soud, 5 Tdo 897/2014Judikatura: příjem z titulu náhrady škody nepodléhá osvobození od daně z příjmů právnických osob, a proto se do základu daně započte částka, kterou společnost obdrží jako náhradu škody. Nejde o dvojí zdanění, neboť příjem vstupuje do základu daně u dvou různých poplatníků.
• Ústavní soud, III. ÚS 3573/10Judikatura: otázka vlivu daně z příjmů postrádá ústavněprávní rozměr už proto, že i přiznaná náhrada škody tomuto odvodu podléhá.
• Ústavní soud, II. ÚS 3676/19Judikatura: je nutné odlišovat náhradu škody a pojistné plnění jako dva odlišné právní nároky; z daňového hlediska však obojí u právnické osoby vstupuje do základu daně.
• NSS, 1 Afs 67/2011Judikatura a KS v Brně, 30 Af 35/2020: potvrzují, že pojistné plnění i náhrada škody jsou zdanitelným výnosem. Platí akruální princip — je-li ke dni účetní závěrky jistota o nároku a jeho věcné souvislosti s obdobím, výnos (např. dohadná položka aktivní) se zahrne už do tohoto období.
• Koordinační výbor KDP č. 498/22.03.2017: GFŘ potvrdilo, že náhrada majetkové škody podle OdpŠK zdanění podléhá právě proto, že tento příjem není v ZDP výslovně vyloučen z předmětu daně ani osvobozen. To je obecný výkladový princip: co zákon výslovně nevyjme nebo neosvobodí, zdanění podléhá.

Praktická doporučení

1. Výchozí pravidlo = zdanit. U obchodní společnosti vždy vycházejte z toho, že přijatá náhrada je zdanitelným výnosem (§ 18§ 18 odst. 1, § 23§ 23 odst. 1). Osvobození uplatněte jen při naplnění konkrétního úzkého ustanovení.
2. Nezaměňujte majetkovou a nemajetkovou újmu. Vynětí podle § 18§ 18 odst. 2 písm. g) se týká jen zadostiučinění za nemajetkovou újmu dle OdpŠK; náhrada majetkové škody zdanění podléhá.
3. Sledujte symetrii náklad–výnos podle § 24§ 24 odst. 2 písm. c) a § 25§ 25 odst. 1 písm. n).
4. Respektujte časovou souvislost (akruál). Je-li ke konci období jistota o nároku, zahrňte výnos už do tohoto období (dohadná položka), i když částka ještě není finálně vyčíslena.
5. Riziko doměření. Nezahrnutí náhrady do výnosů nebo neoprávněné osvobození je typickým předmětem doměrku včetně penále a úroků z prodlení.

Časté chyby

• Automatické přenesení režimu fyzických osob (§ 4§ 4) na právnickou osobu.
• Záměna náhrady škody za bezúplatný příjem podle § 19b§ 19b.
• Opomenutí výnosu z pojistného plnění při současném uplatnění nákladů na opravu.