Kázeňské řízení podle zákona o služebním poměru nepředstavuje řízení o trestním obvinění v ústavněprávním smyslu

Ústavní soud, Brno, TZ 132/2017

II. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Ludvík David) vyhověl ústavní stížnosti a zrušil rozsudek Městského soudu v Praze, neboť jím bylo porušeno právo stěžovatele na náhradu škody způsobenou nezákonným rozhodnutím při výkonu veřejné moci podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

Stěžovatel byl jako policista trestně stíhán pro přečin zneužití pravomoci úřední osoby a přečin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informaci v souvislosti s nesprávně provedenou lustrací v centrálním registru vozidel a registru pátrání po odcizených vozidlech. Státní zástupce na něj podal obžalobu, později však okresní soud usnesením věc podle § 222 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád postoupil k projednání a rozhodnutí v kázeňském řízení. Stěžovatel byl shledání vinným kázeňským přestupkem ve smyslu § 50 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a potrestán snížením platového tarifu o 10 % na dobu jednoho měsíce. Stěžovatel se následně u Ministerstva spravedlnosti domáhal náhrady škody podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem ve výši 39 313 Kč, která mu vznikla kvůli neoprávněně vedenému trestnímu řízení a představovala náhradu nákladů obhajoby. Ministerstvo mu však nevyhovělo a proto stěžovatel podal žalobu k Obvodnímu soudu pro Prahu 2. Obvodní soud jeho žalobě vyhověl a uplatňovaný nárok mu přiznal. Ministerstvo se proti tomuto rozhodnutí odvolalo a Městský soud v Praze rozsudek obvodního soudu změnil a žalobu stěžovatele zamítl. Podle názoru odvolacího soudu usnesení o postoupení věci do kázeňského řízení nerušilo účinky zahájení trestního stíhání, řízení se i nadále vedlo, byť jen jako přestupkové. Usnesení o postoupení zachovává kontinuitu stíhání osoby pro její protiprávní jednání a stěžovatel se protiprávního jednání dopustil, což je pro posouzení jeho nároku podstatné i podle judikatury Nejvyššího soudu. Stěžovatel se poté obrátil na Ústavní / číst více /