Hranice pro offline režim EET se zřejmě zvýší, bude činit 600 tisíc Kč?

[2 minuty čtení] ČSSD a KSČM podmiňují podporu zavedení posledních dvou vln EET zvýšením hranice hotovostních příjmů pro využití offline režimu. Sociální demokraté navrhnou její zvýšení z 200 tisíc na 600 tisíc a s tou hranicí souhlasí i komunisté. Nárůst limitu prosazují i podnikatelské svazy. Ministryně se zvýšení limitu nebrání a o konkrétní výši chce ještě jednat. / číst více /

Částečná neplatnost rozhodčí doložky a autonomie vůle smluvních stran

Ústavní soud, Brno, TZ 20/2019

V původním řízení obecné soudy zamítly návrh oprávněné obchodní společnosti na nařízení exekuce, protože rozhodčí doložku, která v jedné části splňovala požadavky z hlediska transparentnosti a v druhé části nikoliv, považovaly za absolutně neplatnou jako celek.

V jedné části rozhodčí doložky byl určen konkrétní rozhodce a v druhé části nikoliv – tam byl ponechán výběr rozhodce na vůli jedné smluvní strany, což není transparentní postup. K závěru o neplatnosti doložky dospěly soudy i přesto, že daný spor, ze kterého vzešel exekuční titul, nakonec skutečně rozhodoval rozhodce, který byl v rozhodčí doložce určen řádně.

Ústavní soud se s tímto výkladem neztotožňuje a naopak má za to, že obecné soudy jím porušily právo oprávněné obchodní společnosti na soudní ochranu. Podle názoru Ústavního soudu uvedená situace představuje typický příklad, kdy by měl dostat přednost výklad, který nezakládá neplatnost rozhodčí doložky jako celku, před výkladem, který neplatnost smlouvy zakládá. Postup obecných soudů je proto třeba hodnotit jako přehnaně formalistický, ve svém důsledku zasahující do autonomie vůle smluvních stran.

Ústavní soud přitom nesdílí názor Nejvyššího soudu, že by částečná neplatnost ujednání o určení rozhodců vnášela tak značnou nejistotu do právních vztahů účastníků rozhodčího řízení, že by kvůli tomu musela být rozhodčí doložka zneplatněna jako celek. Naopak je třeba zaujmout takové stanovisko, podle něhož bude vůle stran chráněna v maximální možné míře.

Obecně lze shrnout, že jedním ze základních principů výkladu smluv (potažmo i rozhodčích doložek) je přednost výkladu, který neplatnost smlouvy nezakládá, jsou-li samozřejmě oba výklady možné. V opačném případě by bylo zasahováno do smluvní svobody jednotlivce. Soudy však musí vždy rozhodovat s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem té které věci.

Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1336/18 je dostupný zde.

Miroslava Sedláčková, tisková mluvčí Ústavního soudu

/ číst více /

Přehled jednání Ústavního soudu pro 8. kalendářní týden roku 2019

IV. senát – veřejné vyhlášení nálezu
od: 19.02.2019 08:30 do: 19.02.2019 09:00

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: III. ÚS 3397/17
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Jan Filip CSc.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. srpna 2017 č. j. 28 Cdo 794/2017-231, rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. listopadu 2016 č. j. 19 Co 1587/2016-210 a rozsudku Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 6. května 2016 č. j. 6 C 88/2015-154 ve znění opravného usnesení ze dne 3. června 2016 č. j. 6 C 88/2015-182
Stručná charakteristika: právo na spravedlivý proces
Označení navrhovatelů: Římskokatolická farnost – prelatura Český Krumlov
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti

Ústavní stížností napadeným rozsudkem Okresního soudu v Českém Krumlově byla zamítnuta stěžovatelčina žaloba na určení podle § 18 odst. 1 zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), že Česká republika je vlastníkem konkrétních pozemků v katastrálním území Besednice (představujících historické vlastnictví subjektů Erzdechantei in Krumau a Prälatur in Krummau a/M.), stěžovatelce bylo uloženo zaplatit České republice – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (1. vedlejší účastník) a městu Trhové Sviny (2. vedlejší účastník) jako žalovaným každému částku 1 500 Kč, a dále jím bylo rozhodnuto, že městys Besednice (jako další žalovaný) nemá právo na náhradu nákladů řízení. Okresní soud vyšel z toho, že sporné nemovitosti přešly podle § 2a a 2b zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů rovným dílem do vlastnictví 2. vedlejšího účastníka a městysu Besednice, neboť byly ke dni 31. 12. 1949 přiděleny přídělovou listinou do majetku lesního družstva obcí s / číst více /

č. 50/2019 Sb. – Zákon, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem aut…

Předpis č. 50/2019 Sb.Zákon, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů

vyhlášeno: 15.02.2019

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2019-50

/ číst více /