Ústavní soud, Brno, TZ 119/2017

I. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Tomáš Lichovník) vyhověl ústavní stížnosti a zrušil nákladové výroky rozsudku Krajského soudu v Brně, neboť jimi bylo porušeno základní právo stěžovatelky na spravedlivý proces.

Stěžovatelka byla žalovanou ve sporu o určení vlastnického práva k pozemku. Okresní soud žalobu zamítl a uložil žalobci uhradit stěžovatelce na nákladech řízení (odměna právního zástupce) částku 37 942 Kč. Odvolací Krajský soud v Brně prvostupňový rozsudek potvrdil jako věcně správný, nicméně přiznal stěžovatelce náhradu nákladů řízení pouze ve výši 13 957 Kč. Za tzv. tarifní hodnotu, od které se odvíjí odměna advokáta, se obvykle považuje cena nemovitosti, ta však v tomto případě nebyla soudu známa. Krajský soud se přiklonil k závěru, že za situace, kdy z obsahu spisu nebyl zřejmý žádný relevantní podklad pro stanovení hodnoty pozemku a jeho cenu by bylo možno zjistit pouze s nepoměrnými obtížemi (např. pomocí znaleckého posudku), byla tarifní hodnota stanovena podle § 9 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ze dne 4. června 1996 o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) („Nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo lze-li ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi a není-li dále stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu částka 10 000 Kč.“). Stěžovatelka se však domáhala přiznání náhrady nákladů řízení podle § 9 odst. 3 a odst. 4 advokátního tarifu a tarifní hodnota je podle ní s ohledem na povahu sporu určena ve výši 50 000 Kč. (3. Částka 35 000 Kč se považuje za tarifní hodnotu ve věcech: a) určení, zda tu je právní vztah nebo právo, určení neplatnosti právního jednání, jde-li o určení práva k věci penězi neocenitelné nebo jde-li o určení neplatnosti právního jednání, jehož předmětem je věc nebo plnění penězi neocenitelné; 4. Částka 50 000 Kč se považuje za tarifní hodnotu ve / číst více /