Archiv autora: admin

Včasnost návrhu dlužníka na vynětí majetku z majetkové podstaty (03.04.2019)

I. Závěr o včasnosti dlužníkova návrhu na vynětí určitého majetku z majetkové podstaty podle § 226 insolvenčního zákona lze přijmout jen tehdy, byl-li návrh učiněn vůči insolvenčnímu správci „bez zbytečného odkladu“ poté, co se dlužník dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět, že došlo k zahrnutí takového majetku do soupisu.

Dobu trvání lhůty „bez zbytečného odkladu“ stanovenou v § 226 odst. 1 insolvenčního zákona je třeba posuzovat s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem dané věci. Lhůta počíná běžet vždy od okamžiku, kdy se dlužník dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět, že majetek, jež navrhuje vyjmout z majetkové podstaty, byl zahrnut do soupisu majetkové podstaty, nejpozději však ode dne, kdy insolvenční soud zveřejnil soupis takového majetku v insolvenčním rejstříku.

Skutečnost, zda a kdy se dlužník seznámil s rozhodnutím odvolacího soudu v řízení o žalobě dle § 225 insolvenčního zákona, kterou se třetí osoba domáhá vyloučení téhož majetku z majetkové podstaty, a s přihláškou pohledávky této třetí osoby do insolvenčního řízení, nemá na běh lhůty stanovené v § 226 odst. 1 insolvenčního zákona žádný vliv.

II. Jelikož jde o lhůtu, jejíž běh a délku nemůže insolvenční soud nikterak ovlivnit svým rozhodnutím (určuje ji insolvenční zákon), jde zjevně o procesní lhůtu zákonnou.

„Zbytečným odkladem“ (nedůvodnou nečinností dlužníka) při podání návrhu na vynětí majetku dochází k zániku oprávnění dlužníka uplatnit vynětí majetku. Následky zmeškání lhůty k podání návrhu na vynětí majetku z majetkové podstaty se tedy promítají v rozhodnutí, jímž insolvenční soud opožděně podaný návrh dlužníka zamítne.

III. Institut vynětí majetku z majetkové podstaty dle § 226 insolvenčního zákona je koncipován na ochranu majetkových zájmů dlužníka, nikoli dlužníkových věřitelů. Dlužník nemůže prostřednictvím návrhu na vynětí majetku z majetkové podstaty prosazovat práva třetích osob.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 11/2017, ze dne 29. 11. 2018 / číst více /

Odměna za zpeněžení majetkové hodnoty dle § 412 odst. 1 písm. b) IZ (03.04.2019)

Přímo za zpeněžení majetkové hodnoty (pokud k němu došlo) dle § 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona insolvenčnímu správci odměna nenáleží. To však nevylučuje možnost případného zvýšení odměny insolvenčního správce určené dle § 3 písm. b) vyhlášky č. 313/2007 Sb. za podmínek stanovených § 38 odst. 3 insolvenčního zákona.

Při úvaze o zvýšení odměny dle § 38 odst. 3 insolvenčního zákona musí insolvenční soud vzít v potaz všechny okolnosti daného případu, přičemž podstatný bude rozsah činnosti insolvenčního správce ve vztahu k mimořádnému příjmu dle § 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona. Bude tak rozhodující náročnost činnosti, např. zda činil při zpeněžování větší množství úkonů (jaké jsou spojené např. se zpeněžováním nemovitostí), nebo zda a jak se např. svou činností přičinil o to, že mimořádný příjem byl do majetkové podstaty získán. Aktivita insolvenčního správce nad rámec jeho běžných povinností, hlavně mimo standardní dohlédací činnost, tedy je relevantním faktorem při úvaze o možném zvýšení odměny.

O zvýšení odměny ve vazbě na § 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona lze uvažovat pouze tehdy, vykonal-li insolvenční správce v souvislosti s mimořádnou majetkovou hodnotou nějakou činnost nad rámec jeho běžných povinností. Pod běžnou dohlédací činnost insolvenčního správce v oddlužení plněním splátkového kalendáře dle § 412 odst. 2 insolvenčního zákona lze zahrnout mimo jiné i zkoumání poctivosti jednání dlužníka, zjišťování neúčinných úkonů či kontrola dlužníkova nakládání s majetkem, přičemž pod posledně uvedenou činnost lze zahrnout i posuzování, zda dlužník nenabyl nějaký majetek darem či dědictvím, zda jejich přijetí neodmítl apod.

Důvodem pro přiznání vyšší odměny insolvenčního správce nemůže být skutečnost, že při jiném průběhu řízení, který by též vedl k (plnému) uspokojení věřitelů dlužníka, by insolvenční správce měl nárok na vyšší odměnu (event. na zvýšení odměny).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 27/2017, ze dne 28. 11. 2018 / číst více /

Prošvihli jste lhůtu pro daně? Ještě máte čas vyhnout se pokutě

[4 minuty čtení] Lhůta pro podání daňového přiznání v pondělí vypršela. Pokud jste ji promeškali, ještě máte několik dnů na to, abyste se vyhnuli pokutě. Daňové přiznání ale musíte finančnímu úřadu doručit do 8.4., a to bezpodmínečně. Lhůta pro podání daňového přiznání skončila v pondělí 1. dubna 2019. Pokud jste do té doby své přiznání neodevzdali a měli jste, nesplnili jste zákonnou povinnost. Ještě ale zoufat nemusíte. Finanční správa totiž na tohle myslí, jelikož se každý rok najde nemalý počet těch, kteří termín prošvihnou. / číst více /

Na dresscodu záleží aneb první dojem uděláte jen jednou

[6 minut čtení] Člověk si často ani neuvědomuje, jak moc je důležité oblečení, které má na sobě. Jaké jsou nejčastější chyby a podle čeho se u šatníku rozhodovat? Oblečení je důležité pro všechny, protože tím, jak se oblékáte, vystupujete a vypadáte, o sobě vytváříte první dojem a sdělujete okolí, kdo jste. Rozhodující roli v tomto hrají první sekundy, takže je potřeba tento čas patřičně využít. / číst více /

Lidé, kteří vytvářeli peníze. Globálním sjednotitelem byly mince

[4 minuty čtení] Peníze hrají nezastupitelnou úlohy, ale neexistují ovšem samy o sobě. Jsou úzce spojeny především s lidmi, kteří je „vytvářejí“ nebo kteří jsou jejich prostřednictvím spojeni. A právě o těchto lidech si něco napíšeme. (Západo)Římská říše zanechala po svém pádu křesťanskému světu omezené, avšak ekonomicky i politicky velmi důležité používání peněz, které však až do zhruba 7. století neustále sláblo. / číst více /

Opožděná registrace k DPH

Dobrý den,

mám dotaz ohledně zpětné registrace k dani za několik let. Prodávám své produkty v e-shopu který sídlí v Litvě, a neuvědomil jsem si že od roku 2015 je Litva součástí EU. Pokud chápu správně zákon o DPH, měl bych se registrovat k placení DPH. Příjmy za celou dobu normálně daním od roku 2003 kdy jsem se stal OSVC a je to moje hlavní pracovní činnost. Také pokud to dobře chápu, tak bych měl DPH odvádět pouze z příjmů které mám z České Republiky a příjmy z ostatních zemí EU nebo zemí mimo EU se na DPH nevztahují. Obrat nikdy nepřesáhl 1 milion za 12 po sobě jdoucích měsíců, a plátcem DPH jsem byl 3 roky při fakturování na Slovensko, za roky 2015-2018 jsem ale neplátce.

Co mi tedy hrozí za sankce, a jak postupovat na FU?

díky za odpověď, Štěpán / číst více /

Nestihli jste do 1. dubna podat přiznání? Vše ještě můžete beztrestně napravit

[1 minuta čtení] Přestože lhůta pro podání přiznání již pro většinu OSVČ vypršela, ten, kdo ji nestihl, se nemusí hned obávat sankcí, pokud své pochybení rychle napraví. Stále lze totiž ještě přiznání beztrestně podat a daň bez pokut doplatit. Sankce totiž nabíhají až od šestého pracovního dne po termínu (úroky z prodlení z nedoplatku daní pak až pátý pracovní den po splatnosti). / číst více /

Krajský soud v Ústí nad Labem se bude muset znovu zabývat návrhem na neplatnost hlasování ve volbách do zastupitelstva města Bílina

Ústavní soud, Brno, TZ 36/2019

III. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Josef Fiala) vyhověl ústavní stížnosti a zrušil usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, neboť jím bylo porušeno základní právo stěžovatele na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Krajský soud v Ústí nad Labem zamítl návrh stěžovatele na neplatnost hlasování ve volbách do zastupitelstva města Bílina konaných ve dnech 5. a 6. října 2018. Krajský soud mimo jiné dospěl k závěru, že stěžovatel opožděně uplatnil některé důkazní návrhy. Stěžovateli přitom podle soudu nic nebránilo důkazní návrhy uplatnit dříve – ve lhůtě pro podání návrhu na neplatnost hlasování – a proto jim soud nevyhověl. Svůj právní názor opřel o zásadu koncentrace řízení, která sice není v zákoně pro soudní přezkum přímo zakotvena, ale dle soudu z něj implicitně vyplývá. Dle § 90 odst. 3 zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, má soud rozhodnout do 20 dnů poté, co mu návrh došel. Z takto krátké lhůty pak podle názoru soudu vyplývá zásada koncentrace v tom smyslu, že není možno přihlížet k námitkám uplatněným po lhůtě pro podání návrhu, a ani k důkazním návrhům, které bylo možno předložit dříve. Stěžovatel řadu důkazních návrhů uplatil až v podání, které soudu doručil v pátek 2. 11. 2018. Jednání přitom bylo nařízeno na pondělí 5. 11. 2018 a konec lhůty pro vydání rozhodnutí připadl na středu 7. 11. 2018. Stěžovateli podle soudu nic nebránilo tyto důkazní návrhy uplatnit už dříve, a to ve lhůtě pro podání návrhu na neplatnosti hlasování. Soud z tohoto důvodu neprovedl důkazy, které stěžovatel navrhoval k prokázání kupčení s hlasy, konkrétně šlo o listinné důkazy a videonahrávku. Stěžovatel se poté obrátil na Ústavní soud. V ústavní stížnosti zejména vyjádřil nesouhlas s právním názorem krajského soudu, že se zásada koncentrace řízení při soudním přezkumu / číst více /

č. 92/2019 Sb. – Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozhodné částce pro určení celkové výše mzdových náro…

Předpis č. 92/2019 Sb.Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozhodné částce pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů

vyhlášeno: 02.04.2019

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2019-92

/ číst více /

č. 91/2019 Sb. – Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, kt…

Předpis č. 91/2019 Sb.Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách)

vyhlášeno: 02.04.2019

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2019-91

/ číst více /